ještě než začneme...

Jestliže jste se rozhodli vymalovat jakoukoli nabízenou mandalku, či vytvořit svou originální vlastní, budete k tomu potřebovat v počátcích nejčastěji pastelky různých barev a odstínů, kružítko a ořezávátko, aby vás nerušilo, že se právě ta pastelka, kterou potřebujete, zlomila. Pak se pokusíte najít pro sebe chvíli klidu a místo, kde Vás nebude nikdo rušit. Uvařte si třeba oblíbený čaj pro dobrou pohodu, zapalte svíčku jako připomínku stálé Boží přítomnosti, příjemný je i vonný olej nebo použití vonné tyčinky… a můžete se pustit do práce.

Mandaly ožívají ve světě myšlenek, cítění a jemných energií, a proto doporučuji v blízkosti vypnout televizi, počítač… a mobilní telefon raději odložit někam stranou. Většině možná vyhovuje relaxační hudba, ale jestliže chcete malovat mandalu, která je odrazem Vašeho nitra, možná třeba postřehnete, že je účinnější nechat raději působit ticho.

A potom? Nalaďte se na své nitro, na lásku a harmonii v sobě, na víru a světlo v sobě a na to, co chcete mandalou zviditelnit, a jednoduše malujte. Symboliku barev pro tuto práci nepotřebujete znát za každou cenu. Každá barva nebo její odstín v sobě zahrnuje pozitivní i negativní aspekt a rozumové rozhodování, zda použít tu či onu pastelku, práci spíše narušuje. Zeptejte se svého citu, a on Vám tu správnou barvu pomůže vybrat… později si můžete při hlubším studiu a přemýšlení nad svým dílkem zjišťovat z dostupných zdrojů, jakou barevnou symboliku jste svým mandalám podvědomě vtiskli a hledat tak souvislosti se svým skutečným “JÁ”.

Můžete jednotlivé plošky prostě vymalovávat, můžete stínovat, šrafovat… nebo ta místa, která chcete nechat bílá, jednoduše nevybarvíte. Máte-li k dispozici například 3 odstíny jedné barvy, můžete plošku při vybarvování stínovat od nejtmavší až k nejsvětlejší. Jednotlivé linie je možné barevně zvýraznit.

Je šikovné v začátcích, či pokud seznamujeme s mandalou malé děti, pomoci si nejprve předtištěnou předlohou, kterou jako omalovánky dle vlastní intuice vybarvíme. Pokud se nám některá mandala zdá příliš hustá a nepřehledná, jednoduše některé linie pastelkami zamalujeme v rámci většího motivu. Anebo můžeme i něco dokreslit. Zkrátka při tomto způsobu tvoření je dovoleno cokoli. Důležitý je zde především náš cit, naladění a chuť do práce.

Pastelkami tak chceme přenášet do obrázku svou osobní energii lásky a harmonie. Vytvoříme krásný energetický zářič, který si jistě zaslouží být někde vystaven.

Pamatujte, že každá mandala svou energii časem vyčerpává, a tak budete-li cítit, že už se vám na daném místě nelíbí, že vás nebaví, prostě ji odstraňte. A třeba ji zkuste vymalovat podruhé – bude úplně jiná, nová, znovu plná harmonizující energie. Práce na mandalách může být nekonečným kruhem.

Pokud pracujeme na mandale ve skupině nebo jsme iniciátory společného tvoření a sdílení s ostatními, tak se zaměřme i na způsob zhodnocení, spolu s posuzováním vzniklých prací. Důležitým se, dle mého, zdá potřeba vnímat, že v takovémto druhu tvorby není nic špatně nebo dobře, neexistuje správný vzor, nejsou potřeba žádná kritéria. Podstatným zůstává ocenit fakt, že se nebojíme projevit.

Vše je originálem a otiskem našich momentálních a patřičných pocitů, které si kolikrát v realitě ani nemáme čas uvědomit. Pohled na naši vytvořenou mandalu nám mnohdy pomůže se probudit a „rozpomenout“, pokud tedy máme zájem o hlubší sebepoznávání. Ve tvorbě mandal se potkáváme sami se sebou, poznáváme své motivy, přiznáváme sami před sebou emoce a jde o to být pouze sám k sobě upřímným, zkusit doputovat co nejblíže ke svému středu a mít chuť svobodně se projevovat „v kruhu“. To, co vznikne, ale i celý proces práce s mandalou, nás většinou harmonizuje a pomáhá nám pochopit prožívání přítomnosti.

Když tvoříme mandalu a podaří se nám být tímto procesem pohlceni, přijdeme brzy na okolnost, že pro nás neexistuje nic, než přítomný okamžik, tahy pastelkou, bezmyšlenkovitost a pocit klidu, vyrovnanosti, patřičnosti a štěstí.  

Každý náš, takto vyjádřený projev, se téměř vždy stává malým uměleckým dílem, ve kterém zůstává kousek z nás. Proto je důležité, ba skoro i nutné, abychom ve výsledku brali vše jako opodstatněné a opravdové.